Historie

První zmínku o antické osadě Inariona, jako zastávce na pobřežní cestě Salona-Narona, přináší Peutingerova mapa v první polovině 4. stol. V aktech Salonského sněmu ze 4. května 533 se uvádí Mucurum jako místo, kde bylo založeno biskupství. V Ravennově itineráři ze 7. století se zmiňuje i jako Aronia id est Mucru. Během středověku je župa Mokro součástí Neretvanského knížectví a stává se respektovanou námořní silou. Benátský dóže Petr Kandian byl po příchodu do Mucules 18. září 887 poražen ve velké námořní bitvě. V následujících stoletích se zde při bojích o moc střídali hrabata z Bribiru, bosensko-hercegovští panovníci, uhersko-chorvatští králové a Benátky. Pod dnešním názvem se Makarska poprvé zmiňuje v r. 1502. V době turské vlády byla Makarska centrem oblasti Přímoří, opevněná třemi věžemi. Makarska byla připojena k Benátské republice v r. 1684. Pod stoletou nadvládou benátského lva vznikaly základy budoucího města. Dalších sto let během francouzské a rakouské nadvlády zažívá město svůj kulturní a hospodářský rozkvět.

Od dávných ilyrských stop, římských venkovských vil (vila rustica), středověké pirátské vlády župy Mokro v neretvanském knížectví, tureckých hradeb a benátského barokního městečka přes rakousko-uherské mondénní letovisko až do dnešních dní je makarský příběh neoddělitelný od jeho dechberoucího přírodního okolí. Historický příběh města je vyprávěný známým Františkánským klášterem, katedrálním kostelem sv. Marka, kostelem sv. Filipa a Jakuba, poutním místem Vepric, Kačićovým náměstím, muzei a galeriemi přes kamenné uličky, náměstí, pláže, skrze lesíky a horské výšiny.